nová vaaaarka: sněhu haffo, takže rychle:
(tentokrát místo keců promluví objektiff)
Můj milí deníčku,
předem mého zápisu, bych tě rád pozdravil a omluvil se za to, že jsem tak
dlouho nepsal. Ale tovíš, neměl jsem teď zrovna lehké období. Byla to doba
napíču, abych byl konkrétnější. V háku (práci) to zpočátku nebylo lehké,
nerozuměl jsem co po mě chtějí a k tomu jsem před týdnem složil úspěšně
závěrečný test, kterýžto byl podmínkou toho, abych mohl dát být zaměstnán
u současného zaměstnavatele a bydlet v jeho bejváku. Jinak jsem také mohl
o toto přijít, o krásné ubytování, přátele, se kterými sdílíme veliké lože,
i cudné děvy, které se tu tak krásně střídají. Inu, doba nejistoty je nejen
na akciovém trhu nahovno, lepší vědět špatnou zprávu, nežli v nejistotě
zvostati. Tak tedy závěrečnou zkoušku jsem složil úspěšně a nyní jsem
víceméně svobodný. Slastí vysokohorských se mi zatím ale stále nedostává,
neboˇt na to nejsou ještě takové podmínky. Inu, sníh ještě není tak rozvitý,
jako má souvětí, ale víra je to, co nás drží nad vodou. Dnes jsem byl poprvé
prohnat „svobodně“ prkno horami. Šel jsem na kopec sám, abych si to zkrátka
dal, podle sebe. Táhlo my to spočátku krapet do leva, ale když sem srovnal
kopejtdtka, nahodil krovky a už to jelo zrovinka. Projel jsem 4 sjezdoffky.
Technický sních se střídal s ledovými plotnami, nový sníh není, základna
sněhová čítá 45 čísel. Takové něco jako když jsme jeli tudleva s Houškou
do Pece. Ináč nevím jestli jsem to psal, bydlení velice slušné, vkusné,
3 minuty od kabinové lanoffky. Dále zde si dovolím přiložit pár fotek,
byl jsem trochu lenivý, ale pravda jest, že zde to opět vynahradím,
v plné kráse a zasnoubeném rozskvětu. Děkuji. Prozatím se loučím, šťastni
buďte, svornosti a blahobytu užívejte si.
S úctou
Kardinál Stimul
P.S. fottozs:
šutráky a šutráky... a taký to moch být krásný frýrajt..
panoptikum sjezdoffky..
snížek (umělý), chatička a včeličky.
sjezdoffka koušťánek za barákem, vzádu kopeček
moji spolubydlící, v obejváčku.
vzádu moje fošna (bílá je bílá, co si budem povidat).
pozadí doplňuje stylová
tel
evize a na ní zaujímá čestné místo kravička.
panoráma.
..a toto nalevo je barák, kde je má cela. sdílím jej s
dalšími kriminálníky,
kteří sedí většinou za drobné a první prohřešky.
dozorci jsou přísní, ale féroví.
za sto babek dokážou sehnat v podstatě cokoli.
když říkám cokoli, mám na mysli
naprosto cokoli. ano, opravdu cokoli. naproti
v baráku sídlí masoví vrazi,
ti už mají místo oken deky.
vpravo vzádu jsou většinou ti co čekají na křeslo.
Fotka byla pořízena dozorcem Harrym ze strážné věže,
když byl snížek, mimochodem.
Teď už je tu blátíčko, nahovňoučko.
Howgh!
_______________________________________________
Štvrdtekk 19:45 vankůvráckího
času, pátek 3:45 ráno českýho...
Mno, tak tedy dobrý den. Po rozsáhlé úvaze, prosíkách, planých
žádostech, jedné důtce a několika naléhavých emailech na mou
osobu,obvolil jsem se k tomu, abych vám sepsal tedy pár
řádků o mém odjezdu a příjezdu, letu a letové
hladině a potažmo i jiných hladinách. Tak tedy:
Letělo mi to v 6:35 ráno z
Ruzyně. Uff. Spal sem na.ovno už den předem, myšlenky se mi
honily, vono celej den balit a stěhovat se z bytu zároveň,
balit atd., vono se to pak eště v hlavě krapet ševelí i po
ulehnutí. No, nebudu psát jenom o ulíhání
a líhnutí, ale tak tedy pokračuji: Děkuji. Takže,
letěl sem na Frankfurdt. Tam sem si koupil redukci, zhlídnul
můj oblíbený seriálek Plastická
chirurgie s.r.o.desátý díl, pak Go to gate, tak
sem šel. Cestou sem se stavil eště v Duty free, měli tam
whizourky pěkné toť lahvičky. TRY ME, bylo napsané
na jedné z nich. Inu, okusil jsem jednoho fritzka pěkné
patnáctileté, o regál vedle sem se stříknul
Kalvínem Klajnem a pokračoval na mé cestě Go to gate.
Pak let přez oceán, do Montryólu. Seděl jsem vedle
nějaké brazilky z Sao Paola, hodně jsme toho napovídali.
2 filmy, 2 piva, relaxační muzika, komatický spánek.
Pak Montryól. 4X se mě oficíři a polís
vyptávali, proč sem přijel do kanady a kolik toho vezu.
Naučené fráze. Ptali se ale každého, inu,
nevpustí si přeci do země žádnou šmucku. Všechno
tedy proběhlo podle plánu. Docela jsem i viděl jak
prohrabávali lidem celé bagáže a ptali se na
todle a todle.. Uff říkal jsem si, nechtěl jsem vybalovat...
měl jsem ale z ruzyně perfektně zabalená zavazadla od
balicí služby, tak se to tomu týpkovi co mě měl
odbavovat asi nechtělo motat. Pak sem prošel, nakouk ven z budovy.
Zima jako kráva, mírný snížek. 11Tý
díl Plastické chirurgie s.r.o. Go to gate, čekal mě
let 5:50 hodin trvající do Venkůvru. Uff. Po dvou
čekačkách ve Frankfu a Montryolu á 3:45 hod. A těch
letech todle bylo asi nejvěčí šmelo. Nepohodlný
letadlo vnitrostátní, doba strávená na
cestě, no měl sem toho už plný kecky, stíha, hlavně v druhý
polovině letu. To už bylo na naše kolem čtvrtý pátý
ráno druhýho dne, strávil sem den teda na cestě,
no uff. Pak přílet do Venkůvru, venku 13 stupnů příjemných,
bus z letiště do hostelu, pohoda, vyhodil až před hostelem. To
bylo evropskýho času 6:35 ráno. Uff. Zašel jsem si na
jedno točený dolu na bar, vysolil 4.75 CAD (asi 80na naše, lahváče tu nepro
dávaj, totiž ani na pokojích se nesmí nic pít,
jenom dole na baru, sprcha a spánek.
Dneska sme šli s kolegou z pokoje – Japoncem – projít se
do města, k móři, na čumindu. Pak oběd na hostelu, a šel
sem spat. Hostel pěknej, f centru. Pokoje malí, samí mladý. Zélaňdan, Ajstralan,
Šikmoočky, Perloťovky. Howgh.
eště tu ňyc neni...
VYDRŽ PRŤKA, VYDRŽ!
¨
